Soudní jednání, svatba v zahraničí, studium v cizí zemi nebo rozšiřování podnikání za hranice. To jsou některé případy, během kterých může být vyžadovaný takzvaný soudní překlad. Co to soudní překlad je a jak probíhá proces soudního překladu? Všechny důležité informace o soudních překladech se dozvíte v tomto článku.
Co jsou to soudní překlady?
Soudní překlad neboli soudně ověřený překlad je překlad listiny opatřený doložkou a otiskem kulatého razítka se státním znakem. Soudní překlady se předkládají v zemích, se kterými má ČR sjednanou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o osvobozování od ověření pravosti dokumentů a může je vyhotovit pouze překladatel jmenovaný krajským úřadem k vyhotovování soudních překladů.
Soudní překlad se vždy skládá z původní listiny, přeloženého textu a překladatelské doložky. V současné době je možné nechat si vyhotovit kromě fyzického soudního překladu také elektronický soudní překlad.
Kdy a proč je nutný soudní překlad dokumentů?
Soudní překlad je vyžadovaný v mnoha různých situacích, kdy je nutné veřejnou listinu dokládat v jiné zemi, než ve které byla vyhotovená, a v jazyce, který daná země uznává jako úřední. Může se jednat například o v úvodu zmíněné studium či práci v zahraničí, soudní jednání (účast u soudu za přítomnosti cizince nebo soud v cizině) nebo obchodování se zahraniční firmou. Účelem soudního překladu je prokázání pravosti dokumentu a eliminace nepřesností a chyb.
Plánujete svatbu v zahraničí nebo s cizincem? Ujistěte se, že máte všechny dokumenty řádně přeložené.
Kdo může být soudním překladatelem?
Cesta za povoláním soudního překladatele je poměrně dlouhá a soudním překladatelem se nemůže stát každý, kdo pouze perfektně ovládá daný jazyk. K výkonu tohoto povolání je třeba splňovat zákonem dané podmínky, mezi které mimo jiné patří vysokoškolské vzdělání nebo nejvyšší stupeň jazykové zkoušky, znalost právní terminologie a praxe v oboru. Soudní překladatelé jsou jmenováni příslušným krajským úřadem.
Jaký je rozdíl mezi úředně ověřeným překladem a soudně ověřeným překladem?
Pokud jste někdy potřebovali doložit oficiální listinu v zahraničí, možná jste narazili na pojmy úředně ověřený překlad a soudně ověřený překlad. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Žádný. Jedná se pouze o různé názvy překladu opatřeného doložkou a otiskem kulatého razítka se státním znakem. Soudní překlad je známý i pod dalšími názvy, například jako úřední překlad, oficiální překlad, notářsky ověřený překlad nebo překlad s ověřením.
Jak probíhá proces soudního překladu krok po kroku
Pokud potřebujete listinu opatřit soudním překladem, bude po vás soudní překladatel nebo překladatelská agentura vyžadovat originál dokumentu v listinné podobě, případně jeho ověřenou kopii. Soudní překlad je obvykle možné objednat osobně nebo jednoduše online.
Poté, co soudní překladatel přeloží dokument, pevně spojí originální listinu s překladem a doložkou. To, že je originální listina shodná s překladem, potvrdí svým podpisem a pečetí, která se připojuje k doložce.
Soudní tlumočník nemusí jen překládat dokumenty, ale může také tlumočit u soudního řízení nebo při dalších příležitostech, jako je tlumočení při jednáních u notáře či advokáta nebo tlumočení při svatbě s cizincem, při testech v autoškole apod.
Termíny vyhotovení soudního překladu
Termín vyhotovení soudního překladu se odvíjí od rozsahu dokumentu a jazyka, do kterého je třeba listinu přeložit, a samozřejmě také od toho, kde si necháte listinu přeložit.
V agentuře I.L.T.S. v Praze vyhotovujeme ověřené překlady ve standardních i expresních termínech. Běžný termín vyhotovení jsou tři pracovní dny, při expresním zpracování bude překlad hotový ten samý den nebo následující pracovní den. Vyhotovené překlady zasíláme e-mailem, faxem, poštou nebo je také možné si je vyzvednout osobně na naší pobočce. Soudní překlady zajišťujeme ve více než 40 jazycích. Náš ceník služeb najdete zde. Podívejte se také na naše reference.
Nejčastější dokumenty, které vyžadují soudní překlad
K nejčastěji soudně překládaným dokumentům patří:
- vysvědčení, výuční listy, diplomy, certifikáty,
- rodné a úmrtní listy,
- plné moci a ověření podpisů,
- právní a soudní listiny,
- notářské zápisy,
- identifikační a evidenční doklady (občanské průkazy, pasy, řidičské průkazy apod.),
- zakladatelské listiny společnosti,
- výpisy z rejstříků (živnostenský rejstřík, trestní rejstřík apod.).
Soudní překlady budete potřebovat nejen při soudním řízení v zahraničí
Důležité pojmy v soudním překladatelství
V souvislosti se soudními překlady se můžete setkat s pojmy apostila a superlegalizace. Co se těmito pojmy rozumí?
- Apostila je na rozdíl od pouhého soudního překladu vyšším stupněm potvrzení pravosti dokumentu, podpisu a razítka na listině. Apostilou se obvykle opatřují dokumenty předkládané v zemích, se kterými nemá ČR uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o osvobození od ověřování dokumentů, ale které jsou zároveň členy Úmluvy o zrušení požadavku ověřování veřejných listin neboli Haagské úmluvy. Apostilu vydává ministerstvo zahraničí a ministerstvo spravedlnosti.
- Také superlegalizace je stejně jako apostila vyšším stupněm ověření veřejných listin a dokládá pravost listiny v zahraničí. Proces superlegalizace je administrativně složitější než proces apostily. Superlegalizace dokumentů je vyžadovaná v zemích, které nejsou signatáři Haagské úmluvy a se kterými nemá ČR uzavřenou dvoustrannou mezinárodní smlouvu o osvobození od ověřování dokumentů.
V jakých případech nestačí soudní překlad?
Z výše uvedeného vyplývá, že ne ve všech zemích si vystačíte pouze se soudním překladem. V případě některých zemí je nutné listinu opatřit apostilou, nebo ji dokonce superlegalizovat. Některé země mají navíc různé požadavky pro různé typy dokumentů, a proto se vždy o potřebném typu ověření překladu informujte u příslušných úřadů.
